ÚVOD

Život člověka a koně se spojil před mnoha tisíci lety.

Předchůdce moderního koně byl nejprve loven jako kterékoliv jiné divoké zvíře coby zdroj obživy.

Proces domestikace započal v okamžiku, kdy kočovné kmeny začaly chovat koně stejným způsobem, jak to již činily s kozami a dalšími zvířaty. Plně však byl využit teprve tehdy, kdy začal být užíván jako rychlý dopravní prostředek.

Člověk se naučil na něm jezdit. Jeho život se od základu změnil. Kůň se stal jeho hlavním dopravním prostředkem, jímž zůstal až hluboko do dvacátého století. Domestikace spolu s postupným narůstáním počtu obyvatel znamenaly konec skutečně divokých koní. Dnes i ti koně, kteří žijí ve stádech na několika posledních rozsáhlých oblastech vhodných pastvin, nejsou skutečně divocí, neboť jsou člověkem v menší či větší míře ovlivňováni. Nic méně koně si uschovávají velkou část svého instinktivního chování, což jim umožňuje žít bez lidského zásahu, a je nutné pochopit, co určuje jejich existenci, máme-li se radovat ze soužití s nimi.