ŠVÉDSKÝ TEPLOKREVNÍK

 

Švédsko je proslulé svými ušlechtilými jezdeckými a kočárovými koňmi již řadu století, proto nás nepřekvapí, že švédský teplokrevník měl ta velký vliv na dnešní soutěžní sporty, především drezuru nejvyšší úrovně.

Provincie Skíne, která dnes tvoří část jižního Švédska (dříve byla pod dánskou nadvládou), je známa chovem koní, již od dvanáctého století, když arcibiskup Absalon zde pěstoval remonty pro svou kavalérii. Pak v polovině sedmnáctého století švédský král Karel X. založil královský hřebčín ve Flyinge na severovýchodě od Malmö, který měl zásobovat koňmi královské stáje a armádu. V průběhu let byla ke šlechtění kvalitních armádních koní použita celá řada nejrůznějších plemen. Patřili k nim holštýni, hannoveráni, východopruští koně, frederiksborgové, arabi, plnokrevníci a oldenburgové, přičemž východopruská a hannoveránská krev byly rozhodující.

Důstojníci švédské kavalérie sklízeli na švédských koních ohromný úspěch ve všech třech disciplínách (drezuře, skokových soutěžích a military) na olympijských hrách před i po první světové válce. Švýcarská armáda si po druhé světové válce zakoupila větší množství švédských koní, z nichž celá řada se proslavila v drezurních ježdění. Když mechanizace způsobila ústup vojenských koní, Švédové přirozeně zaměřili své chovatelské úsilí na soutěžní koně a koně pro volný čas. Není pochyb, že zdatnost švédského teplokrevníka v drezuře a v poslední době i ve skokových soutěžích pochází od koní dovezených z Francie, Německa a Nizozemska. Pečlivě vybíraní plnokrevní hřebci byli připouštěni na teplokrevné klisny.

Aby byla zachována vynikající kvalita plemene z hlediska stavby těla a povahy, jsou hřebci švédského teplokrevníka klasifikováni a musí projít zkouškou výkonnosti, veterinární prohlídkou a zhodnocením typu, stavby těla a akce. Používá se i systém testování potomků, který je k dispozici majitelům klisen, kteří hledají vhodného hřebce.

 

 

POPIS PLEMENE 

Výška : 152,5 – 173 cm.

Barva : Jakákoliv základní barva.

Stavba těla : Různorodá, většinou však s hezkou hlavou, s širokým čelem a klidnýma inteligentníma očima; dlouhý krk; plece jsou někdy poněkud strmější v závislosti na krevní linii; tělo, záď i končetiny s dobrými proporcemi.

 

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

 

Švédští drezurní koně, kteří si dobyli slávu na olympijských hrách, včetně Piaffa, držitele zlaté medaile v soutěži jednotlivců v Mnichově v roce 1972 v sedle se západoněmeckou jezdkyní Liselott Linsenhoffovou. Piaffův otec Gaspari, který soutěžil za Švédsko, se účastnil olympijských her v Římě v roce 1960, kde další švédský kůň, Wald, získal stříbrnou medaili v soutěži jednotlivců se švýcarským jezdcem Gustavem Fischerem. V Tokiu v roce 1964 Fischerův krajan Henri Chammartin získal zlatou medaili v soutěži jednotlivců na dalším švédském koni, Woermannovi. Švédského původu byl i Gauguin de Lully, držitel bronzové medaile jednotlivců na olympijských hrách v Soulu v roce 1988, kde soutěžil za Švýcarsko.