TRAKÉNSKÝ KŮŇ

Ze všech teplokrevníků se právě trakénský kůň svým vzezřením nejvíce blíží plnokrevníkovi. Organizovaný chov tohoto přitažlivého jezdeckého koně se datuje od roku 1732, kdy Friedrich Wilhelm I. Pruský založil Správu královských trakénských hřebčínů ve východním Prusku (dnes součást Polska). Na zvýšení kvality místních koní se podílela krev plnokrevníků i arabů. Místní koně byli potomky houževnatých malých koní „švejků“, s nimiž se zde setkal Řád německých rytířů při kolonizaci této oblasti na počátku třináctého století. Švejk byl příbuzným polského konika, přímého potomka tarpana.

Na konci osmnáctého století se objevují snahy o vylepšení trakénského neboli východopruského koně, jak se mu také říkalo. Nekvalitní genový materiál byl v královském hřebčinci drasticky vymýcen, což vedlo k rychlému rozvoji tohoto plemene. Brzy po něm vzrostla poptávka, nejprve pro zápřež do kočáru a později jako po vojenském remontu.

Chov trakénského koně, proslulého svou elegancí a houževnatostí, vzkvétal téměř dvě století – až do katastrofického zvratu během druhé světové války. Během podzimu a zimy 1944 prodělal chov ohromné ztráty, když ztroskotal pokus evakuovat je před příchodem ruských jednotek. Z několika tisíc trakénů, z nichž velkou část tvořily klisny s hříbaty, které se vydaly 1450 km dlouhou pouť na západ, přežilo jen několik. Do té doby bylo ve Východopruské plemenné knize registrováno na 25 000 koní. Pouhých 1200 se dostalo na západ a řadě z nich se nepodařilo přežít ve velmi krutých hospodářských podmínkách poválečného Německa.

Jen díky nadšenému úsilí správců plemenné knihy trakén nevyhynul. Ti, kteří přežili, byli pochytáni a znovu registrováni v Západním Německu, a jak se obnovil chov a počet kusů se zvýšil, trakén začal zaujímat své právoplatné místo v moderním světě koní. Trakén, ceněný pro svou dobrou stavbu těla a akci, živý temperament a vytrvalost, získal oblibu jako sportovní kůň i jako zlepšovatel jiných koňských plemen.

POPIS PLEMENE 

Výška : V průměru 162,5 – 164,5 cm

Barva : Jakákoliv základní barva.

Stavba těla : Ušlechtilá hlava s velkýma očima a malými nozdrami; elegantní kuželovitý krk; dobře tvarované plece; silné, středně dlouhé tělo s vyklenutými žebry; kulatá záď; tvrdé nohy s krátkými hlezny a vynikajícími zdravými kopyty.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Jedním z nejznámějších zástupců tohoto plemene je parkúrový kůň Abdullah, překrásný bílý hřebec, soutěžící v barvách Spojených států. V sedle s jezdcem Conradem Homfeldem získal zlatou medaili v soutěži družstev a stříbrnou v soutěži jednotlivců na olympijských hrách v roce 1984 a následujícího roku se stal držitelem světového poháru. Abdullah byl původně vyvezen in utero do Kanady, kde se v roce 1970 narodil. Po skončení kariéry byl užíván k chovu v řadě zemí díky možnostem použití zmrazeného semene.