ITALSKÝ CHLADNOKREVNÍK

Nejpopulárnější těžký kůň v Itálii, italský chladnokrevník – rovněž známý jako zemědělský těžký kůň – silně připomíná krásného bretona, který značně ovlivnil jeho vývoj. Italský chladnokrevník pochází z Ferrary na severu země, kde se vyvinul v druhé polovině devatenáctého století, kdy byla neapolská krev zkřížena s araby a hackneyi a vznikl lehký pracovní kůň. Postupem doby vznikla potřeba těžšího zemědělského koně a těžkého dělostřeleckého koně, a proto chovatelé začali používat novou krev, především buloňskou. Pak, ve dvacátých letech tohoto století bylo použito čistokrevných bretoňských hřebců k vytvoření typu koně známého nyní pod názvem italský chladnokrevník.

Přitažlivý, mohutný a osvalený italský chladnokrevník je proslulý svou stavbou těla a aktivními chody. Je schopen udržet dobré tempo i při tahání těžkých nákladů. Končetiny jsou krátké a velmi silné, s dobře utvářenými svaly a velkými klouby. Ačkoliv poptávka po tažných koních v Itálii jako všude poklesla, italského chladnokrevníka můžeme i dnes vidět při práci na menších farmách a je chován i na maso.

POPIS PLEMENE 

Výška : Hřebci 152,5 – 162,5 cm. Klisny 142,25 – 152,5 cm.

Barva : Převážně ryzáci se světlou hřívou a ocasem. Méně často tmaví hnědáci.

Stavba těla : Hranatá hlava s širokým čelem, velkýma očima a nozdrami a malýma pohyblivýma ušima; svalnatý, mírně vyklenutý krk; šikmé plece; hluboký hrudník, krátký silný hřbet s širokým, mírně se svažujícím křížem; krátké silné nohy se svalnatými předloktími a velkými klouby, krátké spěnky a velká, dobře stavěná kopyta.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Plemenná kniha italského chladnokrevníka byla zřízena v roce 1961. Koně přijatí do registrace jsou označeni na levé straně zádě plemenným výžehem – žebříčkem s pěti příčkami ve štítu.