NORICKÝ KŮŇ

Norik, chovaný a šlechtěný po několik stovek let v hornatých oblastech Rakouska, je přitažlivý lehký tažný kůň. Je silný a vytrvalý a je znám především svou klidnou povahou, zdravýma nohama a jistým krokem. Tyto vlastnosti z něj činí ideálního všestranného pracovního koně v obtížném horském terénu.

Jako u většiny koní navzdory jeho prastarým kořenům dlouhou dobu neexistoval oficiální chovný program. Kníže arcibiskup salcburský založil plemennou knihu před nějakými 400 lety. Tímto okamžikem byly stanoveny standardy pro hřebce a klisny a začaly vznikat plemenné farmy.

Díky své odolnosti a schopnosti vykonávat těžkou práci se norik stal oblíbeným koněm po celé Evropě. Vyvinuly se různé druhy včetně bavorského koně, který je nyní znám jako jihoněmecký chladnokrevník a chová se v Dolním a Horním Bavorsku. Různé barevné linie, mající původ v andaluských a neapolských koních, ovlivnily vzhled dnešního plemene i jejich grošované a tygrované zbarvení.

POPIS PLEMENE 

Výška : Hřebci 162,5 – 172,7 cm

Klisny 152,5 – 172,6 cm

Barva : Tmaví hnědáci, ryzáci, vraníci, bělouši a tygři. Bílé znaky na těle jsou nepřípustné. Příliš mnoho nebo příliš velké bílé znaky na hlavě a nohách nejsou žádoucí.

Stavba těla : Rovný profil, široké nozdry, středně velké oči; středně dlouhý krk s hustou vlnitou hřívou; dobře stavěné plece; široký hluboký hrudník; středně dlouhá osvalená záď; dlouhé nohy se silnými předloktími, velké suché klouby, dobře osvalená záď a dobrá zdravá kopyta.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Toto plemeno získalo své jméno podle starověkého státu Noricum (v rámci římské říše Noricum zaujímalo přibližně plochu dnešního Rakouska). Nicméně původ norika lze vystopovat až do předdřímských dob, kdy byl v Soluni vyšlechtěn těžký válečný kůň. Koně tohoto typu byli přivezeni Římany do Norika. Zde byli kříženi s dalšími chladnokrevníky této oblasti a přizpůsobili se nevlídným podmínkám svého nového prostředí.