NORMANSKÝ KOB

Normanský kob je lehký tažný kůň, který se stále používá na malých farmách na pobřeží Normandie. Normandie je proslulá svým chovem koní, především historickým hřebčínem Le Pin (založeným jako královský hřebčín v polovině sedmnáctého století) a Saint Loooo, kde se chovali předkové dnešního koba.

Normanský kob, podsaditý a kompaktní jako anglický kob, podle něhož dostal své jméno, byl šlechtěn jako samostatné plemeno od počátku tohoto století. Právě v tomto období začali chovatelé polokrevných koní rozlišovat mezi zvířaty vhodnými na ježdění, především v armádě, a těmi méně kvalitními a robustnějšími, spíše se hodícími do lehčího tahu.

Normanský kob, jak byl tento těžší typ později nazván, se stal oblíbeným pracovním koněm, zvláště v oblasti průplavu La Manche – a dokonce ani silným peršeronům se ho nepodařilo vytlačit.

Během let se kob stával těžším, aby vyhověl práci, kterou vykonával, ale přestože je bezpochyby robustní a svalnatý, postrádá masivní kostru skutečného těžkého koně a nikdy neztratil energickou akci, především v klusu, charakteristickém pro polokrevníky.

POPIS PLEMENE 

Výška : 155,4 – 165,6 cm

Barva : Ryzáci, hnědáci nebo tmaví hnědáci, popřípadě červení bělouši nebo bělouši.

Stavba těla : Celkově silná podsaditá postava s krátkými, ale odpovídajícími končetinami.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Ocas se tradičně normanskému kobovi kupíruje. V průběhu století byla tato úprava koňského ocasu prováděna z řady důvodů : na ozdobu, dále aby se ocas nezamotával do postroje a v dávných dobách pravděpodobně i z nějakých rituálních důvodů, Bylo módou kupírovat ocas anglickému kobovi, ale podle zákona zakazujícího kupírování a podřezávání ocasu z roku 1948 se tato praxe stala v Británii nelegální. Kromě traumatu z operace kupírování ochuzuje koně o nejdůležitější ochranu před hmyzem.