PÓLO PONY

Starobylá hra pólo má své kořeny pravděpodobně v Persii před 2 500 lety. Pak byla hrána v Indii, na Dálném východě a Tibetu a do západního světa – Anglie a Severní a Jižní Ameriky – se dostala v devatenáctém století. Jakýkoliv pony použitý ve hře je z technického hlediska pólo pony, ale moderní pólo pony se vyvinul jako určitý typ. Řada nejlepších koní pro tyto účely se chová v Argentině anebo pochází z argentinského chovu.

Na počátku dvacátého století tento sport zdomácněl i v Argentině, kde chovatelé šlechtili vhodné koně křížením svých criollů s dovezenými velšskými ponyi. Když byl v roce 1919 zrušen limit 144 cm pro pólo ponye, začali Argentinci používat krev anglického plnokrevníka, což dalo vzniknout koním větší kostry a rychlosti.

Pólo pony musí být schopen vyvinout velkou rychlost na krátké vzdálenosti, ale nemusí mít dlouhou akci závodního koně. Daleko důležitější jsou hladké chody, což zjednodušuje hráči úhoz do míče, schopnost rychle zrychlovat a zpomalovat a rychle se otáčet. Stejně důležitými vlastnostmi pólo ponyho je odvaha, vytrvalost a přirozená rovnováha.

 POPIS TYPU

Výška : Kolem 153 cm.

Barva : Jakákoliv.

Stavba těla : Různorodá, hlavními požadavky jsou : dlouhý osvalený krk; šikmé plece s výrazným kohoutkem; silné hluboké tělo s krátkým hřbetem a vyklenutými žebry; kulatá svalnatá záď; silné nohy s krátkými hlezny; dobré klouby a kvalitní kosti; dobře utvářená kvalitní kopyta.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Mezi dvěma světovými válkami bylo několik vynikajících hráčů póla i v Indii, kde byla hra oblíbená jak mezi příslušníky místní aristokracie, tak indické armády. Tuto hru zde učinil nesmrtelnou Rudyard Kipling (1865 – 1936) knihou Maltézská kočka, v níž je zápas v pólu viděn očima jeho koňských účastníků. Červený bělouš jménem Kočka s neskonale rychlýma nohama ví o hře více než kterýkoliv člověk.