MAREMMANA

Koně plemene maremmana se chovají v Toskánsku a jsou tradičními pomocníky butteri, místních honáků dobytka. Maremma, oblast na pobřeží Tyrhénského moře, sahající od Piombina po Orbetello, bývala vřesovištěm, odvodněným v antických dobách, které se později přeměnilo v nezdravý úhor. Na počátku tohoto století bylo odvodnění obnoveno a oblast se nyní využívá jako pastviny.

Původ maremmanských koní je nejasný, ale je pravděpodobné, že jsou potomky neapolských koní (založených na arabské, berberské a španělské krvi), které v šestnáctém století proslavil

Federico Griscone. Griscone byl zakladatelem neapolské jezdecké akademie a je považován za prvního velkého mistra klasické jízdy po Řeku Xenophonovi (asi 430 – 350 př. n. l.). Později došlo k mnoha křížením – i s dovezenými anglickými koňmi, například norfolským roadsterem – takže koně známí jako maremmana byli směsí řady plemen bez určitého zařazení. V žádném případě to nejsou ani nejkrásnější, ani nejrychlejší koně, nicméně jsou dobrými pracanty, kteří v sobě spojují sílu a odolnost s klidnou povahou. Jsou přirozeně poddajní a nenároční, takže se uplatní v armádě a u policie, stejně jako v zemědělství – jsou dostatečně silní pro lehkou tažnou práci – a při shánění stád dobytka.

POPIS PLEMENE 

Výška : Proměnlivá, většinou kolem 155,5 cm.

Barva : Jakákoliv základní barva.

Stavba těla : Proměnlivá. Celkový vzhled je hrubší s nedostatečně šikmými plecemi, nevýrazným kohoutkem a nízko nasazeným ocasem; zlepšení stavby těla se provádí přimísením krve anglických plnokrevníků.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Během sedmnáctého století se Itálie stala jednou z vůdčích zemí na světě v chovu koní. Nejznámějším z nich byl neapolitán, jehož potomkem je pravděpodobně i maremmana.