FJORDSKÝ PONY

Nezvykle vyhlížející norský fjordský pony pravděpodobně obýval Norsko a další části Skandinávie od prehistorických dob. Na první pohled má vzhledově leccos společného s koněm Przewalského (asijským divokým koněm), ačkoliv jeho hlava je méně těžká a „primitivní“ a velikostí a tvarem se více blíží ponymu. Ponyové podobající se fjorskému jsou zachyceni již ve vikingském umění. Vidíme je, jak spolu bojují, a tato zábava byla velmi oblíbená i na Islandu a rozvinula se do sportu jako způsobu posuzování výkonnosti.

Stovky, ne-li tisíce let strávených v horském prostředí daly vzniknout ponymu, který je dokonale přizpůsoben svému životnímu prostředí. Je mohutný a svalnatý a má krátké silné nohy s dobrými klouby a tvrdými zdravými kopyty. Po celá staletí jeho vrozený jistý krok, síla, odolnost proti nemocem a výjimečná tvrdost z něj činily nenahraditelného pomocníka farmářů. Jelikož byl schopný odolávat i tomu nejkrutějšímu počasí a nedal se odradit ani nejneschůdnějším terénem, často se používal i jako soumar na horských stezkách.

Dnes můžeme fjordského ponyho nalézt v řadě zemí mimo Skandinávii, včetně Německa, Dánska a Anglie. Je to dobrý, všestranný jezdecký pony a dobře pracuje i v zápřeži.

POPIS PLEMENE 

Výška : 132 – 142 cm

Barva : Většinou odstíny plavé s černým hřbetním pruhem a zebrováním na nohách.

Stavba těla : Charakteristická ponyovská hlava s širokým čelem a malýma ušima; svalnatý krk; silné hluboké tělo; nízko nasazený ocas; krátké silné nohy s dobrými klouby, krátkými hlezny a kvalitními kostmi; tvrdá zdravá kopyta.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Jedním z nejvýraznějších rysů fjordského ponyho je neobyčejné zbarvení ocasu a hřívy. Ocas i hříva mají uprostřed černé žíně a stříbrné na okrajích. Tuhá hříva se tradičně stříhá tak, aby vnitřní černé žíně byly delší než vnější světlé.