VELŠSKÝ KOB

 

Velšský kob (podle plemenné knihy sekce B) se odvozuje od velšského horského ponyho, jehož je ve skutečnosti větší varietou. Jeho původ vysledujeme přinejmenším do dvanáctého století, kdy si křižáci ze svých výprav přivezli koně východního typu a křížili je s místními ponyi. Následné příměsi yorkshirského kočárového koně, norfolského roadstera a araba rovněž vykonaly své.

Odolný zdravý a živý, nicméně však poddajný velšský kob se tradičně používal pro všechny druhy těžké práce na horských farmách, neboť byl doma stejně v zápřeži jako pod sedlem. Dříve byl také velmi žádán v armádě, zvláště pro tahání děl a dalšího těžkého vybavení. Má aktivní chody a velkou vytrvalost a je znám překrásným klusem, bezpochyby zděděným po norfolském roadsterovi. Až do roku 1918, kdy byla zavedena licentace hřebcům, byli chovní jedinci vybíráni podle umístění v klusáckých závodech. Proto není divu, že dnes toto plemeno zažívá konjunkturu ve vozatajství.

Kob, který je jedinečným mezi všemi britskými horskými a vřesovištními plemeny, nemá určenou horní hranici výšky, ale ať je jeho velikost jakákoliv, měl by si zachovat skutečné vlastnosti ponyho – kvalitní hlavu dokládající jeho předka, velšského horského ponyho. Zkřížením s plnokrevníkem (zvláště při opětovném křížení) vznikají vynikající jezdečtí koně.

 

POPIS PLEMENE

Výška : Minimálně 134 cm – většinou 144 – 154 cm.

Barva : Jakákoliv, kromě piebalda a skewbalda.

Stavba těla : Kvalitní hlava, charakteristická pro ponyho, s odvážnýma, široko posazenýma očima a úhlednýma, dobře nasazenýma ušima; dlouhý, dobře nesený krk; silné šikmé plece; silné, hluboké svalnaté tělo; krátké silné s dlouhými silnými předloktími, silnými svalnatými bérci, velkými plochými klouby a dobře utvářenými kopyty.

 

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

 

Křížením klisen velšského horského ponyho s malými velšskými koby chovatelé vytvořili velšského ponyho typu koba (sekce C v plemenné knize), menší verzi koba a vynikajícího všestranného koně pod sedlo i do zápřeže. Má všechny vlastnosti svého většího bratrance, ale měří minimálně 134 cm. Stejně jako on se používal na řadě horských farem a rovněž na dopravu břidlice z dolů v severním Walesu. Po druhé světové válce mu hrozilo vyhynutí, ale jeho počet se od té doby zvýšil a nyní se těší popularitě jako trekkingový pony (pro horskou turistiku), malý hunter a jako pony do zápřeže.