STŘÍHÁNÍ A TRIMOVÁNÍ

Stříhání koní je obtížná a potenciálně nebezpečná práce. Začátečníci by se techniky stříhání měli naučit sledováním zkušenějších při práci. Máte-li pochybnosti, najděte si někoho, kdo vám koně ostříhá alespoň zpočátku, abyste viděli, jak se kůň chová.

Jakmile se rozhodnete pro určitý střih, všechny hranice (například na nohou nebo sedlové oblasti) si vyznačte na koňské tělo křídou nebo vlhkým sedlovým mýdlem. Při vyznačování sedlové skvrny položte na koně jeho obvyklé sedlo bez doplňků na to samé místo, kde leží při jízdě, a obkreslete ho. Je lepší udělat sedlovou skvrnu o něco větší, než jakou budeme nakonec stříhat, abychom si udělali vůli pro případ, že uděláme při vystřihování okrajů chybu. Špatně umístěná sedlová skvrna znehodnotí vzhled koně.

Stříhat začínáme odpředu, na krku a na plecích, a postupujeme dozadu. Strojek vedeme proti srsti (zhruba řečeno odzadu koně dopředu) dlouhými rozmáchlými tahy. Každý tah by měl být rovnoběžný s předcházejícím a měl by ho mírně překrývat.

Při stříhání horní části krku musíme dát pozor, abychom nestříhli do hřívy. Vystřihneme úzký proužek hřívy za ušima, kde prochází nátylník uzdy. Nemusí být příliš dlouhý, postačí 5cm.

Po krku a plecích ostříháme i tělo a nakonec záď. Zvláště pečlivě musíme postupovat při stříhání velmi jemných partií, například pod kolenním kloubem a mezi předníma nohama. Kůži pod kolenem podržíme a napneme volnou rukou. Při stříhání mezi předníma nohama musíme mít asistenta, který nám každou nohu zdvihne a podrží vepředu, aby se sklady kůže narovnaly. Zdvižená noha také zabrání koni v kopání a přešlapování. Při stříhání srsti mezi zadníma nohama si dejte pozor, aby se kůň nepokusil kopnout. Držením za ocas tomu můžete předejít.

Nejobtížnější částí stříhání je hlava. Jestliže je kůň skutečně vyděšen tím, že má strojek blízko hlavy, je lepší ho zde nestříhat. Jestliže však hlavu stříháme, odstraníme nejprve nákrční řemen. Jestliže kůň bez určitého omezení v klidu nepostojí, je lepší mu nasadit skřipec než ohlávku. Kde začneme, závisí z větší části na koni samotném, ale líce jsou asi nejvhodnější. Strojek vypneme a položíme v klidu na lícní kosti, aby si na něj kůň zvykl. Pak, jetliže neprotestuje, strojek zapneme a opatrně ostříháme obě líce, zezdola od brady k hrdlu, dopředu na hlavu a přes čelo. Jelikož je hlava velmi kostnatá, musíme strojkem pracovat co nejjemněji, abychom snížili vibrace. Zvláště opatrně musíme postupovat kolem očí.

Někteří lidé stříhají i hmatové vousy kolem nozder, ale jelikož to jsou citlivé senzory, je vhodnější a ke koni ohleduplnější je ponechat. Při stříhání uší každé z nich uchopíme a ostříháme pouze po vnějším okraji. Nikdy se nesnažíme vystříhat chlupy zevnitř uší, neboť ty kůň potřebuje jako ochranu proti hmyzu a špíně. Nikdy nestříháme řasy. Při stříhání horní části hlavy dáváme pozor na pramen žíní nad čelem.

Jestiže nohy ponecháváme neostříhané, bude patrně nutné, abychom upravili chlupy na nártním kloubu a spěnkách, aby kůň vypadal úhledně. Hřebenem na hřívu a nůžkami (z bezpečnostních důvodů s kulatými špičkami) odstraňujeme přebytek rousů a dáváme pozor, abychom nevytvářeli "zuby", ale zanechávali rovnou linii. Hustou srst kolem korunky také upravíme.

Jestliže ponecháváme hlavu neostříhanou, odstraníme nůžkami a hřebenem dlouhé chlupy kolem čelistí. Nůžky můžeme použít i na odstranění dlouhých chlupů z uší.

Hřívy udržujeme úhledné protrháváním, které spočívá v protrhání jednotlivých pramenů hřívy, dokud nedosáhneme požadované délky a hustoty. Jestliže je to koni nepříjemné, je možné hřívu upravit probírkami, ale nikdy se nepokoušíme pracovat nůžkami, neboť výsledky bývají velmi neuspokojivé.

Protrhávání je většinou úspěšnější tehdy, když si dáte na čas a pokaždé upravíte jen část hřívy.

Nehezký ocas lze také takto vylepšit protrháním některých žíní od kořene ocasu. Odstraníme žíně ze stran a v menší míře i ze středu. Stejně jako u hřívy je lepší odstraňovat pokaždé jen malý kousek, abychom koni nepůsobili bolest. Po úpravě ocasu bychom ho měli zvlhčit vodním kartáčem a zabandážovat, aby ležel naplocho (bandáž nenecháváme přes noc). Protrhaný ocas bude potřebovat pravidelné trhání, má-li si zachovat svůj úhledný tvar. Kůň, který žije v zimě venku, by neměl mít takto upravený ocas, neboť srst u kořene ocasu ho chrání před deštěm a větrem. Při stříhání plochy pod ocasem zvedneme ocas do polohy, kde se většinou nachází při pohybu. Druhou rukou držíme chlupy pod ocasem a ostříháme na požadovanou délku. Konec ocasu by měl být rovnoběžný se zemí, když se kůň pohybuje.

RADY OHLEDNĚ STŘÍHÁNÍ A TRIMOVÁNÍ

- Během stříhání každých několik minut kontrolujte spodní stranu čepele. Jestliže je horká, strojek vypněte a nechte vychladnout.

- Během stříhání čistěte a olejujte čepele každých deset minut.

- Během stříhání udržujte koně v teple tím, že ostříhaná místa zakryjete přikrývkou. Zahřátý kůň bude klidnější.

- Vždy pracujte při dobrém světle a začínejte ráno.

- Stříhejte až teprve tehdy, když je srst zcela vyrostlá, tzn. v půli podzimu.

- Chcete-li přesně určit polohu a úhel hranic střihu na nohou, naměřte šířku ruky od místa, kde se klouby předních nohou stýkají s hrudníkem (písmeno V), a šířku dvou rukou pod loktem, dále naměřte čtyři šířky pod vrcholem kolenního kloubu zadní nohy a dvě šířky nad vrcholem hlezenního kloubu.

- Zvykněte nervózního koně na strojek nejprve pomocí ručního, neelektrického strojku.

- Nechávejte si strojky pravidelně kontrolovat a čepele brousit.

- Požádejte veterináře o sedativa, jestliže je kůň při stříhání opravdu nebezpečný.

- Hřívy a ocasy protrhávejte, když je kůň zahřátý, buďto za teplého dne, nebo po práci. Žíně se lépe uvolní a póry jsou otevřené, což je snažší pro vás a pohodlnější pro koně.

- Trhejte žíně, je-li to možné, ze spodku hřívy, ta pak bude ležet naplocho.