BRETONSKÝ KŮŇ

Krátkonohý a mohutně stavěný breton je překvapivě pohyblivý těžký kůň se zvláště živým chodem, což ukazuje na jeho předka norfolského roadstera, a ještě hlouběji do minulosti na araba. Jako řada jiných jihoevropských chovatelů koní i bretaňští využívali koní přivezených ze Středního východu v průběhu křižáckých tažení, které křížili s méně ušlechtilým domácím materiálem, a v době méně vzdálené obohacovali anglickou a další kontinentální krví, v tomto případě ne příliš úspěšně.

V průběhu staletí existoval vždy více než jeden typ bretonského koně. Ze středověku známe dva, sommiera a roussiera. Sommier pochází z plemene chovaného především na severu Bretaně a používaného v první řadě jako soumar a v zemědělství. Roussier, daleko lehčí varieta, byl domovem na jihu a v některých centrálních částech a byl oblíbeným koněm pod sedlo, vyznačujícím se pohodlným mimochodem.

Přestože breton již není považován za koně jezdeckého, stále se vyskytuje v několika různých typech – jako velký a malý tažný a kočárový typ známý jako postier, který je méně mohutný než jeho těžcí příbuzní. Postier vděčí za svou lehčí stavbu těla a dokonalý chod příměsi krve norfolského roadstera z devatenáctého století.

Časně dospívající breton je vysoce ceněn ve francouzském masném průmyslu pro rychlý přírůstek a kvalitu masa. Nicméně i nadále se používá k tahu a někteří Bretaňci ho i dnes používají pro práci na poli, především na vinicích.

POPIS PLEMENE 

Výška : 152,5 – 163,5 cm

Barva : Především ryzáci, někdy červení bělouši, hnědáci nebo bělouši. Vraníci jsou vzácní.

Stavba těla : Hrubší hlava s rovným profilem, otevřenými nozdrami, jasnýma očima a malýma, nízko nasazenýma ušima; krátký silný a mírně vyklenutý krk; poměrně krátké, ale šikmé plece; krátké široké a silné tělo s vyklenutými žebry; velmi silná záď; krátké silné nohy s osvalenými bérci a předloktím.

ZAJÍMAVÉ ÚDAJE

Bretonský kůň je robustní, lehce přizpůsobitelné zvíře a velmi ochotný k práci. Díky své schopnosti pracovat ve velmi teplém podnebí se využíval ke zkvalitňování koňských plemen v Itálii, Španělsku a dokonce až v dalekém Japonsku.