OBKLADY A LÉČBA CHLADEM

Zahřátí rány pomocí obkladu pomáhá léčit ránu stimulací krevního zásobení do postižené oblasti. Teplo také způsobuje „vytažení“ hnisu na povrch.

Obklady se připravují z kaolínu nebo lze zakoupit speciálně napuštěné polštářky. Chceme-li si udělat kaolínový obklad, položíme na několik minut plechovku s kaolínem bez víčka do nádoby s vařicí vodou. Když se kaolín ohřeje (na teplotu, kterou snesete na hřbetu ruky), nanesete ho na kus cupaniny pokrytý gázou a přiložíme na postiženou oblast. Abychom udrželi teplo uvnitř, gázu překryjeme igelitem nebo alobalem a dále tylem a celý obklad upevníme bandáží.

Obklad měníme alespoň dvakrát denně. Nejprve musíme odstranit z rány veškerý kaolín z předchozího obkladu, než naneseme nový, jinak bude efekt nového obkladu minimální. Největší nevýhodou kaolínu je, že nanášení a snímání obkladu vytváří nepořádek. Tento problém lze odstranit, jestliže použijete hotové obklady, obsahující kaolín uzavřený v tenkém polyetylénovém pouzdře.

Rovněž můžeme zakoupit tylovou tkaninu nasycenou chemickými látkami, která napomáhá „vytažení“ hnisu z rány. Tyto obklady před použitím namočíme do teplé vody. Stejně jako hotové kaolínové obklady se snadno aplikují a nezanechávají zbytky na kůži, které je nutno odstranit před přiložením dalšího obkladu.

V případě zánětu kopyta nebo kuřího oka můžeme použít obklad z otrub. Dvě nebo tři naběračky otrub zalijeme vařicí vodou a vytvoříme drolivou, nepříliš mokrou směs. Teplotu zkontrolujeme na dlani ruky. Otruby se přikládají na kopyto v obkladovém návleku, který se natahuje na kopyto, nebo v polyetylénovém sáčku, upevněném bandáží. Koně se někdy snaží otrubové obklady žrát, proto doporučujeme přidat do horké vody trochu dezinfekčního prostředku, který je odradí. Obklad ponecháme dvanáct hodin.

U některých zranění kopyt, která vyžadují pravidelnější zahřívání, se používá namáčení v kádi. Příjemně teplou vodu nalijeme do nekovového kbelíku nebo kádě a vložíme do ní koňské kopyto. Koně, kteří nechtějí spolupracovat, podnítíme nastříkáním teplé vody na nohu.

Do vody můžeme přidat hořkou sůl nebo antiseptika. Lázeň trvá asi dvacet minut a měli bychom ji opakovat asi dvakrát denně.

Tam, kde je naopak zapotřebí studených obkladů, existuje několik způsobů. Jeden z nich spočívá v tom, že hadicí stříkáme vodu v pravidelných intervalech po dobu asi deseti minut. Kůň by si měl zvyknout na pocit vody tak, že začínáme odspoda a stoupáme vzhůru. Nohy mezi jednotlivým sprchováním bandážujeme. Tak, kde jsou k tomu podmínky, můžeme hadici připojit přímo na bandáž. Měli bychom mu zároveň nabídnout třeba síť se senem, abychom odvedli jeho pozornost. Stejně prospěšné je chození nebo stání v moři či řece.

Lze zakoupit i speciální pružné zábaly, které si uchovávají svou nízkou teplotu poměrně dlouhou dobu. Zchladí se v mrazničce a upevní na nohu. Jsou k dostání i speciální bandáže. Jsou schopny nasát vodu a jsou dostatečně pružné, i když je voda v nich zmrzlá. Další metoda chlazení spočívá v namočení bandáže do ledové vody (je nutné ji odstranit dříve než začne usychat, neboť by se mohla smrštit). Také drcený led v polyetylénovém pytlíku nebo v nejnutnějším případě i cokoliv zmrzlého lze upevnit bandáží na zasažené místo. Nejprve však na nohu položíme tenkou vrstvu tylu.