VÝCVIK

 

Kůň potřebuje každodenní pohyb, aby si zachoval zdraví. Jako všichni atleti, když pracuje, potřebuje doplňkový výcvik, aby se vyvíjel a zachovával si dobrou fyzickou kondici.

V otázce zdatnosti koně je pohyb koně spojen vždy s krmením. Kůň, který je chovaný volně, za předpokladu, že výběh není příliš malý, má příležitost provádět všechna drobnější cvičení, která potřebuje k tomu, aby zůstal zdráv. Prostor a volnost pohybu podle libosti jsou nedílnou součástí každodenního života koně v přirozených podmínkách, a proto čím je výběh větší, tím více se přibližuje jeho přirozenému prostředí a tím bude kůň spokojenější.

Nicméně kůň, který žije pouze z pastvy, je schopen provádět pouze lehkou práci v letních měsících. U ustájeného koně můžeme sledovat jeho příjem potravy a postupně budovat jeho fyzickou kondici, která mu umožní provádět práci, kterou po něm požadujeme. Jelikož je však ustájenému koni odepřena svoboda volného pohybu po část nebo i celý den, je vhodný výcvik klíčovou součástí jeho života, má-li být šťastný a zdravý a zůstat ovladatelný.

Je-li to možné, každý ustájený kůň by kromě svých denních pracovních povinností měl strávit určitou dobu na pastvě. Jelikož existuje nebezpečí, že se koně navzájem poraní, je důležité mít dobře ohrazené výběhy a nohy koní opatřit ochrannými kamašemi. Není-li z nějakého důvodu možné, aby ustájený kůň vykonal svou běžnou každodenní práci (například za špatného počasí, kdy není možné jet na vyjížďku), měl by být na jakou dobu vypuštěn anebo alespoň vyveden, aby se mohl napást. Další alternativou ježdění je práce na lonži.

Dříve než s koněm začneme pracovat, zběžně ho vyčistíme, aby byl úhledný a pravený. Znečištění ze stáje odstraníme houbou a všechny zbytky podestýlky odstraníme i z ocasu a hřívy. Zdvihneme nohy a zkontrolujeme podkovy.

Univerzální sedlo se hodí pro vyjížďky a jízdu po silnici. Sedlová pokrývka chrání sedlo před špínou uvolňující se ze srsti a bude i pro koně pohodlnější.

Uzdečka pro každodenní použití sníží opotřebení vaší „parádní“ uzdečky, kterou používáte na přehlídky a závody. Způsob uzdění a typ udidla závisí na koni. Většině z nich postačí stíhlo a nánosník. Jestliže potřebujete koně lépe ovládat, můžete dát přednost mexickému nánosníku. Zda použijete martingal, či nikoliv opět závisí na koni a na jeho ovladatelnosti.

Při jízdě po silnici je dobré vybavit koně kamašemi, které, jsou-li upevněny správně, nebrání koni v pohybu. Kůň velmi lehce sklouzne na asfaltu a zraní si karpální klouby, a proto je až překvapivé, jak málo lidí provádí toto jednoduché opatření. Další užitečnou pomůckou na ochranu nohou koně jsou ochranné zvony.

Ostříhaní koně potřebují v zimě pokrývku, aby si uchovali bedra v teple. Ta se vkládá pod sedlo, aby neklouzala dozadu. Upevňuje se páskem procházejícím pod ocasem koně, aby se nenadouvala větrem.

Můžeme zároveň trénovat dva koně tak, že na jednom pojedete a druhého povedete, a vedený kůň by v tomto případě měl mí uzdečku a měli byste ho vést za otěže nebo za koženou vodicí otěž, procházející jednoho kroužku udidla do druhého a do vaší ruky. Nikdy neveďte koně za lonži, neboť se snadno zamotá, a nikdy si neomotávejte vodicí otěž kolem ruky. Kůň, na němž jedete, musí být vždy mezi vedeným koněm a projíždějícími auty, a měli byste jezdit po stejné straně silnice jako ostatní účastníc silničního provozu. Raději nejezděte po velmi frekventovaných silnicích a nikdy nepoužívejte tento způsob, pokud nejsou oba koně na dopravu zvyklí a dobře vychovaní. Hlava vedeného koně se nejlép ovládá, jestliže je v rovině plece koně, na němž jedete, nebo mírně za ní.

Pro náročnější práci – výcvik, drezúru, parkúr atd. – by kůň měl mít sedlo a uzdu určenou pro daný druh činnosti a ochranné kamaše nebo bandáže. Pro skákání opatřete jeho podkovy odpovídajícími ozuby, aby neklouzaly.

 

 

 

STÁJOVÉ ZLOZVYKY

Být uzavřen ve stáji dvaadvacet hodin ze čtyřiadvaceti je nepřirozené a nudné a může vést k tomu, že se u koně vyvinou špatné návyky neboli stájové zlozvyky. Patří k nim žvýkání dřeva, chození po boxu (bezcílné bloumání boxem), klkání (kdy se kůň zakousne do okraje koryta nebo horního okraje dveří či nějakého jiného vhodného předmětu a polyká vzduch) nebo tkalcování (kdy kůň stojí, většinou s hlavou vystrčenou nade dveřmi, a kolébá se ze strany na stranu). Všechny stájové zlozvyky mohou koni tím či oním způsobem uškodit. Všem však lze předejít, jestliže koni nedovolíme, aby se nudil nebo ztratil smysl života.