ZDRAVÝ A NEMOCNÝ KŮŇ

 

Rozeznání příznaků nemoci patří k základům péče o koně. Zkušený znalec koní na první pohled určí, že cosi není s koněm v jeho péči zcela v pořádku. Naučit se rozeznávat varovné signály znamená včas diagnostikovat chorobu, což dále znamená lepší šanci na úspěšné vyléčení.

Změna potravních návyků je často prvním příznakem toho, že se s koněm něco děje. Jestliže normálně dobrý jedlík ztrácí chuť k jídlu, dejte si pozor. Změna v chování je také spolehlivým varovným signálem. Například jestliže normálně bystrý ostražitý kůň je najednou apatický, může to naznačovat zdravotní problémy. Jakákoliv forma výtoku z nosu, kašle nebo matné srsti jsou rovněž příznaky nemoci. Změna konzistence a frekvence koňského trusu může rovněž znamenat, že se kůň necítí dobře.

Každý majitel by se měl naučit měřit koni teplotu, puls a rychlost dýchání, aby věděl, kdy má volat veterinární pomoc.

Normální teplota zdravého koně je kolem 38°C. Měli byste se naučit měřit koni teplotu, když je zdráv abyste to byli schopni rychle a přesně provést, když je to potřeba. Teplota se měří lékařským teploměrem, který zasuneme do konečníku a podržíme tam asi minutu. Je lepší držet koni zdvižený ocas, aby s ním nešvihl a teploměr neuvolnil.

V klidu má kůň 40 tepů za minutu. Jestliže puls překročí 60 tepů a minutu, je s vaším koněm zcela jistě něco v nepořádku. K počítán tepů potřebujete stetoskop, ale nemáte-li ho, je možné odečíst puls položením prstu na tepnu umístěnou podél dolního okraje spodní čelisti. Nahmatání pulsu vyžaduje určitou praxi.

U zdravého koně v klidu se respirační rychlost pohybuje od osmi do šestnácti vdechů za minutu. Vdechy poznáme, podíváme-li se koni na boky.

Podobně jako lidé mají i koně srdeční šelesty a nepravidelný srdeční rytmus. Jestliže se srdeční nepravidelnost objevuje jen v klidu a zmizí, kdy začne kůň pracovat, není většinou důvod se znepokojovat.

Problémy s končetinami se projevují mnoha způsoby. Často i nejslabší podezření na zánět nebo drobné otoky mohou ukazovat na vážné šlachové onemocnění. Akutní kulhání rozeznáme pozorováním koně klusajícího směrem od vás a k vám. Všímejte si propadlé zádě nebo kývání hlavy při dopadu jedné nohy na zem (bolest způsobuje druhá noha) Při koupi koně si všímejte jizev a kostních výrůstků, abyste mohli rozlišit nové problémy od starých poranění.

Všichni koně mají v útrobách červy, které je nutno pravidelně odstraňovat, nemají-li způsobit vážné zdravotní problémy. Váš veterinář vám jistě poradí vhodný odčervovací program.

U mladých koní mohou zvýšená teplota a příznaky nachlazení, jako jsou výtoky z nosu, naznačovat napadení škrkavkami. Jsou to poměrně velcí červi, kteří mohou způsobovat koliku. U dospělých koní největší nebezpečí hrozí od červeného červa s názvem Strongylus vulgaris, jehož larvy se zavrtávají do drobných tepen ve střevní stěně. Poškození, jež způsobují stěnám cév, může vyústit ve vznik trombů. Strongylus vulgaris může způsobit chudokrevnost, rovněž může narušit normální pohyb střev, a způsobit tím koliku.

Jestliže si kůň odírá ocas, pravděpodobně trpí roupy, kteří sídlí v konečníku.

Krémová vajíčka na chlupech, zvláště na nohou, která se objevují především v létě, pocházejí od koňského střečka, hmyzu, jehož larvy jsou schopny proniknout kůží a dostat se až do žaludku. Je-li zamoření značné, mohou střečci způsobit proděravění a zjizvení žaludeční stěny a narušit trávení.